Z blogu investora:
Mráz, zákusky a vizualizace architekta
Klíče od naší ruiny jsme s posvátnou úctou zavěsili na kroužek klíčenky, a jelikož se blížil advent 2019, usoudili jsme, že letošní Vánoce nás nikdo nemůže překvapit hodnotnějším darem. Tedy kromě zdraví, lásky a štěstí, ale to považujeme za komodity emocionální, tudíž penězi nevyčíslitelné. Naše radost nebrala konce! O budoucím hnízdečku jsme měli poměrně jasné představy. Přáli jsme si, aby byl dům moderní, ale zároveň nerušil současnou zástavbu, aby byl přirozeně prosvětlený, aby na maximum využíval přírodní materiály, aby měl logicky uspořádaný vnitřní prostor bez zbytečných hluchých míst, aby byl propojen se zahradou a všichni jeho osadníci v něm mohli najít dostatek soukromí, ale zároveň i prostoru pro společné chvíle. Zdá se to jako vcelku jednoduché zadání, ale při uliční šíři parcely 10 m, prudkém svahu za domem, který překonává 11 výškových metrů a respektování terénu souseda, jež se nachází 2 m nad úrovní našeho pozemku, si provedení vyžadovalo zkušenosti profesionála.
Již nějaký pátek jsme okukovali projekty ateliéru Archtime.cz, který nám padl do oka i vkusu. Byla nám blízká jejich vize, přístup k architektuře, nevšednost a nápad s jakým navrhovali objekty, ať už šlo o novostavby či rekonstrukce historických budov. Volba architekta byla jasnou trefou Viléma Tella do jablka! Ing. arch. Miroslav Korbička, který v rámci ateliéru @archtime.cz vtiskl své architektonické srdce do mnoha návrhů, nás na pozemku poprvé navštívil jednoho mrazivého lednového rána roku 2020. Stromy v zahradě byly obaleny vrstvou jinovatky a my jsme se zuby drkotajícími zimou a vzrušením sdělovali Mirovi naše přání.
Vizualizace přistály v naší e-mailové schránce za několik týdnů. Večer jsme si s Tomem otevřeli láhev vína, zasedli za obrazovku počítače jako do kinosálu a mezi stahováním jednotlivých slajdů nadšeně volali: „Pecka, bomba, no to je úplně úžasné!“ Měli jsme na výběr hned ze tří různých variant architektonického řešení rekonstrukce a dostavby domu a zvolit mezi nimi tu nejpovedenější, nejvíc souznící s naším srdcem, bylo obtížné. Každý z návrhů byl osobitý, originální a naprosto splňující naše zadání. Bylo to, jako vybírat nejlákavější zákusek, když máte chuť úplně na všechny. Taky jste napnutí, jestli jsme si k vínu nakonec objednali laskonku, medovník nebo kremroli? Prozradím Vám to v některém z dalších příspěvků…